|
Zájezd Severáčku do Nizozemského království 22.-27. 4. 2008 |
pondělí 28. dubna
Ještě dvě fotografie z posledního dne...
|
| Druhý výchovný koncert |
|
| Hlavní večerní koncert |
sobota 26. dubna
Dnes bylo volné dopoledne v rodinách a teď večer je jakási „party“ v místní hudební škole. Hraje tu hudba, je tu spousta jidla... Prostě rozloučeni se se zájezdem.
Tomáš Němeček
pátek 25. dubna
Na tento den byly v plánu dva koncerty. Další výchovný koncert a večer pak koncert večerní (hlavní). Tudíž jsme hned ráno odjeli do školy a měli krátkou zkoušku. Paní Pálková byla velmi nadšená z toho, že jsme dostali šatnu (to se ještě nestalo). Oproti prvnímu „výchovnému” koncertu jsme zpívali před publikem, které bylo ještě mladší. Ale i přes tento věk byly děti celkem hodné. Koncert probihal ve stejnem duchu jako minulý výchovný koncert (tím myslím zpívání pam pam pam z Brusiče mráze). Po absolvování vychovňáku jsme dostali asi tříhodinový rozchod, který každý z nás strávil po svém.
Asi kolem páté hodiny se pak odjiždělo do kostela, kde se měl konat večerni koncert. Je celkem zajímavé, že tady se dá jen obtížně najít starý kostel. Většina kostelů je zde velmi moderní. Na tomto koncertě kromě našeho orchestru a nás vystupoval i orchestr z Amersfoortu a musím říct, že hráli velmi dobře. Kostel sice nebyl úplně plný, ale publikum opět aplaudovalo ve stoje. Po koncertě jsme se odebrali do rodin a šli spát. Foto bohužel poslat nemohu, neb mě posadili k počítači, který by to nemusel vydržet.
Tomáš Němeček
čtvrtek 24. dubna
Hned ráno jsme se sešli u hudební školy a okamžitě odjeli směr Amsterdam. Po cestě nás čekala zastávka ve Volendamu, kde jsme shlédli výrobu sýrů a dřeváků. K překvapení všech pán, který nás provázel, uměl trochu česky, což si neustále dokazoval opakováním věty: „Umim cesky perfektne“. Pak jsme se ještě zastavili ve San de Chance (snad si název pamatuji), což je skanzen a jsou zde k vidění větrné mlýny. Do mlýnů se dalo i vstoupit a bylo možno shlédnout, k čemu se jednotlivé druhy mlýnů používaly (např. k mleti obili, k řezání dřeva, k získávání oleje, k výrobě sýrů...).
Pak už jsme jeli rovnou do Amsterdamu, který jsme si mohli prohlédnout při procházce uličkami centra. A viděli jsme toho opravdu hodně :-) . Na cestě zpět do Amersfoortu jsme uvízli v nekonečné koloně aut a přijeli jsme trochu později (málem jsme nestihli večeři... Hrůza...).
Večer se konal koncert „komory“ a sólistů z obou hudebních škol. Organizace sice opět trošku pokulhávala, ale jinak se koncert velmi povedl.
Tomáš Němeček
|
| U větrných mlýnů |
|
| Koncert „komory“ |
středa 23. dubna 19:38
Ráno jsme se kolem deváté hodiny sešli u ZUŠky ke krátké hodinové zkoušce. Poté jsme se šli jen letmo podivat po krásách Amersfoortu. Následovalo přijetí na radnici, při kterém primátor města pochválil spolupráci s městem Liberec a odevzdal každému přítomnému malý věcný dar v podobě pouzdra na vizitky a odznak na klopy saka. (Které ovšem mnoho členek Severáčku nemá...) Primátor také zdůraznil, aby se všichni nezapomněli podívat na libereckou vlajku vyvěšenou před radnici.
Po setkání na radnici jsme se již odebrali do místní školy, kde měl být výchovný koncert pro místní mládež. Při zkoušce sice vyvstaly jisté obavy, jestli je organizace dostatečně zvládnuta a jestli budou děti poslouchat, avšak výsledek všechny mile překvapil. Během koncertu paní Pálková s publikem komunikovala a všichni ji nadšeně a se zaujetím poslouchali. Zvlášť brilantni byl její nápad, aby publikum zpívalo současně se Severáčkem útržek z Brusiče mráze (pam, pam, pam, ....). Opravdu všichni až do jednoho zpívali a zdálo se, že je to velmi baví. Na konci diváci dokonce aplaudovali ve stoje a orchestr přidal kus z muzikálu Chicago jako odměnu.
Na tomto koncertu zazněla premiéra nizozemské písně Anne Marieke, upravené panem Uherkem. Skladba měla opravdu velký úspěch a i naše nizozemská vlámština zněla posluchačům povědomě. Zítra nás čeká zájezd do Amsterodamu a večer samostatný koncert dvaceti dívčin ze Severáčku - jakési „komory” mladších.
Po koncertě jsme opět vyrazili do města, tentokrát už ale na delší dobu a dostali jsme rozchod. (foto z procházky níže). Večeřeli jsme ve škole a pak odešli spokojeni do rodin.
Tomáš Němeček
|
| Krátká zkouška |
|
| Zpívání pro primátora Amersfoortu |
|
| Výchovný koncert ve škole |
|
| Severáček před velmi vysokou věží |
|
| Z procházky po Amersfoortu... |
středa 23. dubna 10:30
Z deštivého Liberce jsme vyrazili včera ráno kolem osmé hodiny ranní do nizozemského Amersfoortu. Déšť se nás držel celé Čechy a opustil nás až v Německu. Cesta ubíhala rychle a klidně. Měli jsme několik zastávek na odpočinek a mohli jsme si užívat krásného počasí. Kolem osmé hodiny večerní jsme dorazili do cile a hned nás čekala večeře. Poté, jakmile jsme zametli stůl do posledního drobečku, se nás ujali Holanďané a rozebrali si nás do rodin. Rozdělení proběhlo podle našeho plánu, a tak jsme v rodinách po dvojicích, trojicích a dokonce i po čtveřicích. Po desáté hodině jsme se již všichni zalehli ke spánku.
Dnes nás čeká výchovný koncert (údajně pro děti ve věku kolem 13 let, takže bude jistě zajímavý) a procházka po Amersfoortu.
Tomáš Němeček
|
| Večeře |
|
| Rozdělování do rodin |